Jak se změní CSR a role manažera udržitelnosti vlivem směrnice o nefinančních informacích, která vstoupí v platnost příští rok?

Domnívám se, že je důležité začít s následující premisou. Udržitelnost je více než zveřejňování informací. Je to více než vykazování, co se dělá nebo by mělo být provedeno. Neměla by být přikazována legislativními povinnostmi, ale měla by nás vést ke zlepšení způsobu, jakým věci děláme, a to ve prospěch širší komunity.

Tato nová směrnice o nefinančních informacích pomůže méně strukturovaným společnostem zavádět systém vykazování a dobře organizovaným firmám neustále se zlepšovat definováním schvalovacích procesů a přiřazením odpovědnosti v rámci svých organizací.

Na tuto legislativní povinnost lze nahlížet jako na hnací prvek pro budoucnost a přispěje k tomu, aby měli investoři širší rozsah klíčových informací o společnosti.

To je otázka úhlu pohledu a perspektivy. Zcela jasné je stejně jako u investorů vidění zákazníka absolutně základní, a to nejen z toho důvodu, že udržitelnost představuje obchodní příležitost. Ale sociální odpovědnost prostupuje celou společností a stále více i dodavatelským řetězcem. Nejde jen o problém spotřebitele.

Udržitelnost je pro nás důležitá i z osobního hlediska. Zodpovědná snaha o udržitelnost od nejmenšího osobního kroku po nejsložitější průmyslový proces je jedinou cestou, která je pro nás otevřená.

Dnes je udržitelnost prvkem, který je plně integrován do všech funkcí společnosti, a zahrnuje do svého vykazování různé aspekty podniku, včetně nefinančních proměn souvisejících s různými typy majetku společnosti.

Již dnes vidíme přínosy pro zaměstnance, komunitu a rozvoj společnosti. Tato úroveň propojení nám umožňuje co nejlépe posoudit naše rizika a příležitosti související s nefinančním výkonem a zaměřit se na plně vybavenou strategii udržitelnosti.